Většina z vás si jistě vyzkoušela muškaření z bellyboatu, jde o velice atraktivní a zábavné jezerní muškaření, ovšem kdo si jednou vyzkouší lov kapitálních štik a candátů z bellyboatu, naprosto tomu propadne.
Jde především o to, že na boatu jste nenápadní, dostanete se k rybě na velice krátkou vzdálenost a hlavně do míst, kde ze břehu s muškařským vybavením némáte žádnou šanci. Mezi padlé stromy, kde je to pro štiky a candáty jako stvořené. A maximálně si užijete zdolávání ryby.
Kapitální candát z bellyboatu
Podělím se s vámi tedy o můj první úlovek kapitálního candáta z bellyboatu. Jednoho deštivého srpnového odpoledne jsem se rozhodla, že si vyrazím na štičky….. Už po příjezdu k vodě, jsem uviděla zalovit první štiku a cítila ten zvláštní pocit, že dnes určitě něco většího přijde. Když jsem se skoro po čtvrt hodině oblekla do neoprénu, připravila si pruty, vyplula jsem na vodu…. Dlouhou dobu jsem přemýšlela, jakého zonkera zvolit, voda byla poměrně kalná, a tak jsem vsadila na klasiku red head, bílý zonker se sytě červenou hlavou….
Ve vodě krásně pracoval, stříbrné andělské vlasy mu dodávaly lesk a nástraha ve vodě vypadala skoro jako živá rybička. Hned jsem se vydala na své oblíbené místo, k padlému stromu, který leží přímo v původním korytě jezera. Prohazovala jsem toto místo centimetr po centimetru, nebylo to nic snadného, zonker byl dost zatížený, pršelo a foukal silný protivítr, bylo těžké udržet se stále na stejném místě.
První záběr a možná velká štika
Trvalo to snad hodinu, než přišel první záběr. Ucítila jsem ztuhnutí, hlavou mi problesklo „metrovka „, rozklepali se mi ruce… Počkala jsem několik sekund a následoval tvrdý zásek! Ale přišlo zklamáni. V Zápětí jsem zjistila, že nejde o nic velkého-byl to pstruh. Zklamaně jsem ho přitahovala k boatu, když v tom najednou se pstruh zastavil, jakoby se zamotal do kořenů. Voda byla kalná a tak byla špatná viditelnost, tupě jsem koukala do vody a nadávala, že zase přijdu o jednoho krásného zonkera, když v tom přišel šok. Pstruh se najednou zase rozjel přímo pod moje ploutve. Pode mnou stál „krokodýl”,- štika , která mohla mít okolo 110-120cm. Jen nehnutě stála, pstruha držela přímo v prostředku těla. Popravdě, měla jsem trochu strach o svoje nohy i o sebe, takováhle obluda by mě stáhla ke dnu máchnutím jedné ploutve. Říkala jsem si co teď, jak jí dostanu z vody? Nechám jí pstruha zažrat a až bude vhodná chvíle, zkusím jí zaseknout, třeba budu mít štěstí a zonker jí uvízne někde hluboko v jícnu a nebo jí vyplaším, a pokusím se jí naservírovat zonkera? Nakonec vyhrála sportovnější varianta. Štiku jsem táhla stále víc k hladině, pstruha se nechtěla vzdát za žádnou cenu, když už jsem jí měla téměř na dosah ruky, zamlátila svojí obrovskou hlavou a byla pryč. Pstruha jsem opatrně vyhákla a pustila, byl docela dost pokousaný, ale myslím, že měl stále šanci na přežití.
Druhý záběr co to je?
Začala jsem znovu prohazovat padlý strom. Soustředěně jsem v rychlých intervalech stahovala zonkera. Asi na třetí nához přišel ten vymodlený záběr! Následoval tvrdý zásek… Neudržela jsem emoce a nahlas jsem zakřičela : „jo, je tam „! Hned po záseku jsem cítila, že se jedná o velkou a těžkou rybu. Akorát se mi zdál divný způsob boje…. Štika, dělá rychlé výpady, boat se kýve ze strany na stranu, pokud má víc jak 80 cm, tahá si mě i s boatem po hladině jak se jí zachce . Tohle bylo jiné, jen silný tah, občas jsem cítila, jak ryba zamlátila hlavou… Říkala jsem si co to je? Že by kapr za hřbetní ploutev, nebo snad sumec? Najednou tah povolil a na hladinu se položil obrovská ryba. Chvíli jsem jen koukala, co to vlastně je…. Byl to candát! Nikdy jsem podobného candáta neviděla. Na hladině rozprostřel své krásné dorostlé prsní ploutev, byl to nepopsatelný pohled. Vypadal jak nějaká mořská obluda. Rozklepala jsem se snad ještě víc, ruce mi vybrovaly, že jsem stěží udržela prut a říkala jsem si jen „toho prostě musím dostat„! Nakonec to nebyl až takový problém, ještě několikrát zamlátil hlavou, ale po chvilce se vzdal, přitáhla jsem ho k boatu a holýma, zmrzlýma a roztřesenýma rukama jsem ho vytáhla na klín. Bylo dobojováno. Zdolala jsem tu nejkrásnější rybu ve svém životě, v tu chvíli jsem i zapomněla na to, že jsem měla už několik týdnů zálusk na metrovou štiku, tenhle candát mi ji plně vynahradil. Měl celých 89 cm a vážil 5 kg A určitě to nebyla moje poslední kapitální ryba…..
